Návštěva na Pažutu

Jednou se na Pažutu udělala zničehonic hrouda. Malá, větší, nevídaná. A taky nežádaná.

„Co je to?“ diví se Ruchája a divě mžourá.

„Eh, co by, hrouda,“ dí všehopoználek Chytrník. A hrouda se už sype. Lezou pracky, čumes a očka, notně udivená, na konec na vůkol okolo podivence vyjeveně se jeví.

„Ach bože ! Kam já vrták se to zase vyvrtal!“ děsí se Vrtek, neboť on je to, kdo z hromady teď zlomeně vylézá.

„To je tenhle týden už potřetí,“ zlostně Vrtek dí, „budu si muset koupit nový kompas, než zažiji další trapas kdesi zas.“

„Jen aby sis nezlámal vaz,“ vrčí mrzutec Bravopas.

„Kde ses tu vzal? A co si vlastně zač?“ pustil se zhurta do přivrtavce Petrkárek Minerál.

„Já jsem Vrtek Kamil,“ sekl zlostně Vrtek, neboť jej vztek ještě nepřešel.

„I tak si z toho nic nedělej,“ utěšuje ho hned dobrák Zelenín, „jsou i horší jména. Co má říkat támhle Mrkač?“

„Cože?!" čilí se v tu ránu divous Mrkač, „tak Mrkač se ti troubo nezdá dost dobré?“ a už jsou v sobě. Až peří na obě strany divě létá.

„Dost! Dost!“ řičí Petrkárek Minerál a trhá oba vyzuřence od sebe.

„Jasně, nechte toho, musíme se připravit na mač,“ utišuje Rozloďka vášně vůkol rozzuřenců.

„Jasně, jasně. Na mač,“ řičí všichni stejnou řečí a natahují mezi stromy provazy.

„Co se jako bude dít?“ ptá se vyjeveně Vrtek.

„Jak to, co se bude dít?“ vrtí podiveně hlavou Hrkavec, „přece boxmač.“

„Ha! A kdo se bude bít?“ nechápe nic Vrtek.

„No přece ty!!“ křičí Hrkavec.

„Já se nechat zbít?“ děsí se Vrtek Kamil, „ hoho! Toho bohdá nebude, aby Vrtek Kamil před bojem neutíkal,“ zařičí bojovně Vrtek a už pádí.

„Chyťte ho!“ křikne jenerál Petrkárek Minerál.

„Chyťte ho!“ křikne Chytrník.

„Chyťte ho!“ křičí všichni vůkol rozjívenci. Ale nikdo nikoho nehoní. Jen v dálce mizí Vrtek a za ním hrozí Pakostoj, neb Vrtek na něj v běhu šláp. Tak přišel Pažut o boxmač i o návštěvu.

Příběhy na Pažutu nyní můžete mít pohromadě jako knihu nakladatelství Bookla: