Šípková Mařena

Nedaleko Unhoště

sedla bába na koště,

za hodinu urazila 80 kiláků

měla z toho ruce plné boláků.

Kam tolik pospíchá ta čůza?

To je jedna velká hrůza.

Na jednom starém hradě

navzdory pradávné dobré radě

slaví své osmnáctiny

(notně již zmožena)

Šípková to Mařena.

Vypadá sice ještě svěže,

tak proč ale leze do té staré věže ?

Na prahu komnaty najednou kýchne

o hřebík z železa hnedle se píchne.

V tu ránu, to dobře víme,

všichni tu okolo rázem už spíme.

Pak trvalo to na den přesně stovku let,

než princ, co vtipnou kaši jed,

nasedl na svého oře

a vydal se přes širé moře.

Pak starou mapu uchopil

a všecičko hned rázem pochopil,

že za trním tam zavřena

svůj sen sní Šípková to Mařena.

Princ hned do obchodu chvátá,

ač již blížila se pátá.

Na radu kouzelné prodavačky hned se ptá,

ta pytlík prášku proti plevelu mu dá.

Princ práškem tím trní posype,

každý keř v tu ránu v troud se rozsype.

Pak hned slavná hostina je vařena,

vždyť vysvobozena je Šípková to Mařena!